MYŠLENKA PROJEKTU

Věříme, že Praha má zůstat městem, kde mohou lidé žít, růst a budovat svou budoucnost. Přinášíme data, příběhy a návrhy řešení krize bydlení, která dopadá na celou generaci. Generaci čekání.

O PROJEKTU

Nefunkční trh s byty, které už existují

Pražská debata o bydlení se často soustředí na nové byty. Kolik se jich povolí, kolik postaví a za kolik se prodají. To je důležité, ale ne úplné. Velká část bytové krize se odehrává i v bytech, které už dávno stojí. Problém není jen v tom, že Praha potřebuje nové byty. Problém je také v tom, že stávající bytový fond se používá málo pružně, lidé se mezi byty stěhují méně, než by odpovídalo jejich životní situaci, a město nemá dostatek nástrojů, jak tuto mobilitu bezpečně a

Nefunkční politická debata o bydlení: proč Praha ztrácí roky

Krize bydlení v Praze není jen problém trhu, stavebních úřadů nebo územního plánu. Je to také problém politické debaty. Město i stát už několik let vědí, že dostupnost bydlení patří mezi nejvážnější veřejné problémy. Přesto se diskuse často vrací ke stejným zkratkám. Jedni tvrdí, že stačí více stavět. Druzí, že problém vyřeší hlavně regulace. Další hledají viníka v developerech, politicích, úřednících, městských částech, aktivistech nebo státu.

Když pravidla zdražují bydlení. Praha potřebuje regulace, které chrání kvalitu města, ne blokují jeho rozvoj

Krize bydlení v Praze se často popisuje jako problém pomalého povolování, drahých pozemků, vysokých úrokových sazeb nebo nedostatku bytů. Méně viditelná, ale velmi podstatná část problému se skrývá v regulacích a technických normách. Ty určují, jak se smí stavět, jak velké mají být byty, kolik musí mít dům parkovacích míst, jaké musí splnit světelné, hygienické, požární, akustické nebo bezbariérové požadavky a jak se nová stavba vztahuje ke svému okolí.

Nájemní trh v Praze: město, kde se z nájmu stává standard

Ještě před deseti lety většina českých domácností vnímala nájemní bydlení jako dočasnou fázi. Dnes se v Praze stále častěji stává dlouhodobou realitou i pro střední třídu. Kombinace drahých bytů, vysokých úrokových sazeb a omezené nabídky vlastnického bydlení postupně mění strukturu celého trhu. Praha přitom patří mezi nejméně dostupné evropské metropole. Deloitte Property Index označil Českou republiku za jednu z nejméně dostupných zemí Evropy z pohledu pořízení vlastního by

Proč se dostupnost bydlení stává mezigeneračním problémem

Debata o bydlení v Praze se v posledních letech netýká pouze otázky cen nemovitostí, jedná se o širší téma fungování společnosti. Rostoucí nedostupnost bydlení totiž nezačíná ovlivňovat jen realitní trh nebo developerský sektor. Dotýká se fungování rodin, mobility pracovní síly, demografie i vztahu mezi generacemi. Pro část mladších domácností se vlastní bydlení stává cílem, který se výrazně vzdaluje oproti zkušenosti jejich rodičů.

Populační růst Prahy a reakce na něj

Praha neroste jen jako město na mapě. Roste jako pracovní centrum, univerzitní město, magnet pro zahraniční pracovníky, metropole služeb a zároveň místo, kde se stále více lidí snaží najít dlouhodobě udržitelné bydlení. Právě v tom spočívá jádro problému. Populační růst sám o sobě není krizí. Krizí se stává ve chvíli, kdy na něj město, stát a trh reagují pomaleji než samotná demografická realita. K 30. září 2025 žilo v Praze podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 1 400

Nefunkční povolovací řízení jako faktor nedostupnosti bydlení

Jedním z nejvýznamnějších problémů českého trhu bydlení je dlouhodobě neefektivní povolovací proces. Nejde přitom pouze o délku samotného stavebního řízení, ale především o vysokou míru administrativní složitosti, nepředvídatelnosti a roztříštěnosti rozhodování.

Nefunkční využití městských pozemků

Praha nemá v rukou jeden zázračný nástroj, kterým by vyřešila nedostupné bydlení. Má ale něco, co je v přeplněném a drahém městě mimořádně cenné: vlastní pozemky. Právě jejich využití rozhodne o tom, zda bude město pouze pasivně přihlížet trhu, nebo si dokáže vytvořit vlastní prostor pro dostupnější nájemní bydlení, veřejnou vybavenost a dlouhodobě udržitelný rozvoj. V Praze dnes obecní byty tvoří jen malou část celkového bytového fondu. Podle IPR bylo ke konci roku 2024 v P

Územní plánování: proč Praha neumí včas připravit město pro dostupnější bydlení

Praha nemá problém jen s tím, že se v ní staví málo bytů. Stejně podstatný je problém, že město dlouhodobě nedokáže dostatečně rychle, předvídatelně a strategicky připravovat území, kde by nové byty mohly vznikat. Územní plánování je v tomto ohledu méně viditelná, ale zásadní část bytové krize. Neurčuje pouze to, kde se smí stavět. Určuje také, jak vysoká a hustá zástavba může vzniknout, kde bude škola, park, tramvajová trať, zdravotní služby nebo pracovní místa. Aktivity mě

HLAVNÍ TÉMATA

Praha má ceny bytů téměř jako Helsinky, ale dostupnost výrazně horší

VÝZKUM: Kolik let musí průměrný Pražan pracovat na vlastní byt?

Praha je město čekání. Nová iniciativa chce vrátit debatu o bydlení k datům a příčinám problému

Novela stavebního zákona sama krizi bydlení nevyřeší. Může ale pomoci stavět rychleji

Proč stojí byt v Praze tolik co celý dům jinde v Česku?

Praha má nový Metropolitní plán. Pro dostupnost bydlení je to důležitý krok, ne rychlé řešení

Metropolitní plán jde do finále. Otevře cestu tisícům nových bytů v Praze

Praha je město čekání. Nový projekt chce vrátit debatu o bydlení k datům a skutečným příčinám problému

AKTUALITY

Všichni chceme bydlet levněji a moci si dovolit vlastní byt. Bez výstavby to ale nepůjde. Tak proč nám vadí, že se staví? 🏗️ Dokud budou ti, co už bydlí, mít silnější hlas než ti, co bydlet teprve chtějí, nic se nezmění.

Sehnat v hlavním městě vlastní byt nebo i rozumný podnájem začíná být pro normálního člověka mission impossible. Ceny rostou, platy nestíhají a mladé rodiny utíkají za brány města. Zkrátka a dobře, bytová situace v Praze je v hluboké krizi.

Otázkou zůstává, jak jsme se sem vlastně dostali a kdo za to nese největší odpovědnost. 🤷‍♂️

Kdo za to podle vás může nejvíc? Napište do komentářů 👇

Nájmy v Praze za 5 let vzrostly o 63 % 📈

V dubnu 2021 stálo nájemní bydlení v Praze v průměru 277 Kč/m². Dnes je to 453 Kč/m². Za pět let tak nájemné vyskočilo o 63 %, zatímco mzdy rostly výrazně pomaleji.

V praxi to znamená, že běžný byt 2+kk (50 m²), za který se před pár lety platilo kolem 14 000 Kč měsíčně, dnes vyjde na 22–23 000 Kč.

Proč nájmy rostou tak rychle?
- Vysoké ceny bytů odrazují lidi od koupě, a tak zůstávají v nájmu déle
- Poptávka výrazně převyšuje nabídku nájemních bytů
- Byty se pronajímají čím dál rychleji, dnes v průměru za necelý měsíc

Nájem měl být dlouho levnější alternativou k vlastnímu bydlení. V Praze se ale i tahle "alternativa" stává čím dál těžší finanční zátěží.

Jak se to promítá do tvého rozpočtu? Platíš dnes za nájem mnohonásobně víc než před pár lety?

Zdroj: Realiťák roku / CEMAP – cenové mapy, duben 2026

🏠 Mýtus o obecních bytech

Obecní byt se nezhmotní ve vzduchoprázdnu 💨 Jeho výstavbu platí obec z rozpočtu, na který přispívají všichni občané 💰

Skládáme se všichni, ale byt dostane jen pár lidí 🎯 Skládají se i ti, co sami nedostupné bydlení řeší 😕

Praha vs. Helsinky.
Podobně velká města, úplně jiný počet nových bytů.
Praha má zhruba 1,4 milionu obyvatel. Helsinská metropolitní oblast přibližně 1,5 milionu. Velikostně tedy srovnatelná města.

V roce 2022:

🏗️ Helsinky dokončily 18 382 bytů.

🏗️ Praha dokončila 6 575 bytů.
Téměř trojnásobný rozdíl.
A nejen v jednom roce. Mezi lety 2006 a 2022 počet stavebních povolení v Helsinkách dlouhodobě rostl o 2,7 % ročně. V Praze ve stejném období klesal o 8,8 % ročně.

📈 Výsledek? Růst cen starších bytů 2014–2022:

🏠 Praha: +9,0 % ročně

🏠 Helsinky: +2,5 % ročně

🔍 Méně povolení dnes znamená méně bytů zítra. A dražší bydlení pro každého, kdo v Praze hledá střechu nad hlavou.

Máme pro vás kvíz: Tipnete si, kolik OBECNÍCH bytů se v Praze reálně postavilo za celý rok 2025?

Napište nám svůj tip do komentářů ještě předtím, než se na konci videa dozvíte pravdu! Budete hodně vedle, nebo to trefíte přesně? 🔍

Zdroj: Ptám se já – rozhovor s Terezou Nislerovou (Piráti), Seznam Zprávy

Nový byt o velikosti 70 m² v Praze dnes odpovídá zhruba dvaceti ročním čistým mzdám průměrného pražského zaměstnance. U mladých lidí bez dětí, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění, je to ještě hůř, přes 20 ročních čistých mezd. To znamená, že ani solidní pražský plat dnes nestačí k tomu, aby si člověk vlastní bydlení dokázal reálně dovolit.

Průměrná cena nového bytu v Praze se pohybuje kolem 176 600 Kč/m². Byt 70 m² tak vyjde na víc než 12 milionů korun.

Co za tím stojí?
- Trvale nízká nabídka nových bytů
- Zdlouhavé stavební řízení (v Praze běžně až 10 let)
- Vysoká poptávka

Vlastní bydlení se tak z běžného cíle střední třídy pomalu stává cílem, na který dosáhnou hlavně lidé s vysokým příjmem, zděděným majetkem nebo pomocí rodiny.

Napište do komentářů, jak to vidíte vy. Koupili byste dnes byt v Praze, nebo raději počkáte?

Zdroj dat: vlastní výzkum Pražské bydlení pod lupou (Jakub Kuneš)

Liberální institut, co je to za organizaci?

Think tank založený v roce 1989 na myšlenkách klasického liberalismu. Volný trh. Svoboda a odpovědnost jednotlivce. Malý stát. Nízké daně.

Cíl? Ukazovat, že státní řešení nemusí být vždy ta nejlepší. A že člověk má být strůjcem svého štěstí.

V Praze se povoluje méně staveb než loni 🏗️

V 1. čtvrtletí 2026 vydala Praha jen 419 stavebních povolení a ohlášení. Meziročně o 20,6 % méně. Praha je navíc jediným krajem v celé ČR, kde počet povolení klesl. Všude jinde rostl, v průměru o 7,2 %.

Ještě hůř je na tom bytová výstavba samotná: povolení na bytové budovy ubylo meziročně o 28,4 %, což je nejvyšší pokles ze všech krajů. Z 419 vydaných povolení jich na bytové budovy připadlo jen 212.

Přitom Praha ročně přibírá tisíce nových obyvatel. Bytů potřebujeme čtyřnásobek toho, co se dnes povoluje, realisticky 15 000 až 20 000 ročně, ne pár stovek.

Méně povolení dnes znamená méně nových bytů za pár let. A to znamená ještě vyšší ceny a ještě těžší shánění bydlení pro každého, kdo si chce v Praze pořídit vlastní střechu nad hlavou.

Praha potřebuje povolovat, ne zpomalovat.

(zdroj: ČSÚ, Pražská bytová výstavba – 1. čtvrtletí 2026)

V Praze se neblokují jen bytové projekty. Blokuje se všechno.

Nová přistávací dráha na Ruzyni? Má se postavit, nebo ne?

🔍 Někdy jsou argumenty proti nové infrastruktuře tak absurdní, že se točí přesně proti tomu, k čemu ta infrastruktura má sloužit.

📊 A výsledek? Praha stagnuje. Nejen v bytech.

Tři kroky, kterými bychom v Praze začali řešit krizi bydlení:

🏙️ Stavět do výšky mimo historické centrum. Bez zbytečných limitů.

💻 Dotáhnout digitalizaci stavebního řízení. Pokud stát neumí spustit informační systém, těžko slíbí dvě stě tisíc bytů.

🏛️ Změnit rozpočtové určení daní. Aby obce měly motivaci vycházet stavebníkům vstříc, ne projekty blokovat.

Regulace nájmů zní jednoduše. Nájemné nesmí přesáhnout určitou hranici a problém je vyřešen. 🏠

Jenže to nefunguje.

Když je poptávka po bytech vysoká a nabídka nízká, regulace ji nezmění. Jen přesune tlak jinam. Do šedé ekonomiky, do plateb „v obálce“, do podmínek, které nikdo neuvidí.

🔍 Regulace cen nezruší převahu poptávky nad nabídkou. Jen ji zamaskuje.

Developer splní všechno, co má. Územní plán je v pořádku. A stejně musí zaplatit miliony do městské kasy, jinak se stavět nebude.

Kdo to nakonec zaplatí? My všichni. V cenách bytů.
🔁 A točíme se pořád v kruhu.

🏠 Stačí v Praze dvě mzdy na vlastní byt? Ani to už není jisté.

Vlastnické bydlení se v Praze posouvá tam, kde ho dřív neměl nikdo čekat. Z běžného životního kroku se stává cíl, ke kterému nestačí dobrá práce a stabilní příjem.

Nový výzkum projektu Pražské bydlení pod lupou ukazuje, že nový byt o velikosti 70 m² v Praze odpovídá přibližně dvaceti ročním čistým mzdám průměrného pražského zaměstnance. U mladého člověka bez dítěte je výsledek ještě méně příznivý.

Na první pohled by se mohlo zdát, že dvě mzdy v domácnosti problém vyřeší. V praxi ale vstupují do hry další omezení. Vlastní úspory, podmínky banky, výše úrokových sazeb, rezerva na běžný život.

🔍 „Vlastní bydlení se tím posouvá z běžného cíle střední třídy směrem k cíli, který je podmíněn vysokým příjmem, předchozím majetkem nebo pomocí rodiny,“ píše ve výzkumu Jakub Kuneš, vědecký garant projektu.

📊 Dopady přesahují samotný trh s nemovitostmi. Ovlivňuje to rozhodování o zakládání rodiny, pracovní mobilitu, poptávku po nájemním bydlení i tlak na veřejnou politiku.

✨ Praha čelí situaci, kdy ani průměrný příjem v ekonomicky nejsilnějším regionu země nestačí k tomu, aby bylo vlastnické bydlení běžně dosažitelné.

📊 Celý výzkum najdete na našem webu.
Autor výzkumu: Jakub Kuneš, vědecký garant projektu.

Povolení ke stavbě v Česku? Klidně roky. ⏳
Kdokoliv se odvolá, spis jde z obce na kraj a vše začíná znovu.
Taxametr developerovi běží dál. A zaplatí to ten, kdo si chce koupit byt. 💸

🏗️ Povolovací řízení v Praze: kde je problém?

Proč se v Praze nestaví rychleji?
Často je problém v tom, že cesta od nápadu k povolení trvá roky.

Bytový projekt nevzniká ve chvíli, kdy se objeví jeřáb. Roky předtím prochází územním plánováním, stanovisky dotčených orgánů, připomínkami, úpravami dokumentace a odvoláními. Každý jednotlivý krok může být legitimní. Dohromady ale vytvářejí systém, který je pomalý a špatně čitelný.

📊 U složitějších bytových projektů se příprava a povolení může protáhnout na mnoho let, v některých případech klidně i přes deset let. Praha si přitom ve své Strategii rozvoje bydlení stanovila cíl stavět zhruba 9 000 bytů ročně. Pokud zůstává povolování pomalé a nejisté, samotný cíl nestačí.

⚠️ Problém není jen v délce. Hlavní problém je v nepředvídatelnosti. Investor, město i veřejnost dopředu nevědí, jak dlouho proces potrvá, jaká stanoviska budou potřeba a kde vznikne spor. Čím déle projekt čeká, tím víc jsou v něm vázané peníze. To se nakonec negativně promítá i do ceny bytů.

✨ Zrychlení povolování bytovou krizi samo nevyřeší. Bez něj ale žádné jiné řešení nebude fungovat.

📊 Více souvislostí najdete na našem webu.

Schválili metropolitní plán a konečně jsme se přehoupli do 21. století. A místo radosti? Zase spousta odpůrců. 🙄

Pokud si v Praze neřekneme jasně "ano, tohle je cesta, kterou chceme jít" 👉 stavění do výšky, využití brownfieldů 🏗️ tak se prostě nikam neposuneme. 🚫

Proč se v Praze staví tak pomalu? 🏗️

Ve veřejné debatě se často hledá jeden viník. Magistrát, městské části, památkáři, developeři. Praha ale nestaví pomalu kvůli jednomu rozhodnutí. Staví pomalu kvůli řetězci překážek, které se navzájem posilují.

⏳ Dlouhé a nejisté povolovací řízení plné stanovisek, odvolání a úprav projektu.

🏛️ Složitá správní struktura. Magistrát, městské části, památkáři, hygienici, dopravní orgány. Žádný jeden orgán odpovědný za výsledek.

📋 Mnoho regulací a norem. Parkování, oslunění, hluk, zeleň, památková ochrana. Jednotlivě dávají všechny smysl. Pospolu si ale moc nerozumí a často jdou proti sobě.

🗣️ Kultura připomínkování. Veřejná kontrola je důležitá, ale v Praze se z připomínkování často stává nástroj přímého blokování nebo zdržování projektů.

💻 Digitalizace měla systém zjednodušit, ale její problematické zavedení v praxi přidalo další vrstvu nejistoty.

✨ Praha nestaví pomalu proto, že by chyběl jeden podpis. Staví pomalu proto, že každá fáze výstavby může narazit na další zdržení.

📊 Více na našem webu.

Byty má stavět ten, kdo to umí. Ne stát. 🏗️

Stát má umožnit developerům stavět, ne jim házet vidle pod nohy a pak si sám zdražené bydlení "řešit". To zatím totiž moc nevychází.

🏠 Kolik let musí průměrný Pražan pracovat na vlastní byt?

Téměř 238 měsíců. Necelých 20 let čistého příjmu.

Tolik vyšlo z výzkumu, který jsme zpracovali v rámci projektu Pražské bydlení pod lupou. 20 let práce bez jakýchkoliv výdajů, nepočítáme útratu za nájem nebo jídlo. O to pozoruhodnější tohle číslo je, protože tak se rozhodně žít nedá, už vůbec ne 20 let.

📊 Jeden zásadní rozdíl od podobných analýz: pracujeme s čistou, ne hrubou mzdou. Byt si totiž nikdo nekoupí za hrubý příjem. Banka s ním nepočítá při schvalování hypotéky.

🔍 „Bydlení, spotřebu ani splátky hypotéky lidé nefinancují z hrubé mzdy, ale z čistého příjmu. Právě proto čistá mzda lépe vystihuje reálnou ekonomickou sílu domácnosti na trhu bydlení,“ vysvětluje autor výzkumu Jakub Kuneš, vědecký garant projektu.

📊 Kompletní výpočet a metodiku najdete v plném výzkumu na našem webu.

Stavíme do výšky u metra? 🏗️ Petice.
Tak se staví do šířky. 🚗 Petice proti autům.
Schválí se metropolitní plán? 📋 Petice.

Praha 21. století? Skoro. 😅
Stačilo by si jednou říct: tohle je cesta. A jít po ní. ✊

K aktuální debatě o novele stavebního zákona.

Kolem novely se vede ostrá debata o jejích slabinách. Často při tom zapadá, proč ji vůbec potřebujeme.

🔍 „Debata o nedostatcích novely stavebního zákona je legitimní, ale neměla by zastínit její přínosy. Česko dlouhodobě patří mezi země s komplikovanými a nejzdlouhavějšími povolovacími procesy. Jakýkoliv krok směrem k větší předvídatelnosti, jednotnějším postupům a snížení administrativní nejistoty je proto rozhodně krokem správným směrem,“ říká garant projektu Jakub Kuneš.

📊 Novela sama o sobě krizi bydlení nevyřeší. Bez rychlejšího a předvídatelnějšího povolování ji ale nevyřeší ani žádné jiné opatření.

200 000 bytů za 4 roky? Zní to skvěle. Ale čísla mluví jasně. 🧮

Praha staví průměrně 6 000 bytů ročně. Splnit ten slib by znamenalo náhle stavět trojnásobek. Kdo to zaplatí? A kdo to bude řídit?

🏙️ Drahé bydlení není problém jednotlivců. Je to problém celé Prahy.

📉 Praha ztrácí lidi.
Mnozí by tu chtěli žít. Bydlení si ale dovolit nemohou.

👷 Firmy hůř hledají zaměstnance.
Učitele, zdravotníky, policisty, pracovníky ve službách.

🎓 Studenti po škole odcházejí.
Vzdělaní mladí lidé, které Praha přitáhne, často po promoci míří jinam.

🚧 Méně talentů = pomalejší rozvoj.
Praha ztrácí ekonomický a inovační potenciál.

🏥 Dopady cítí každý.
Služby, doprava, školy, zdravotnictví, kvalita života.

✨ Když si lidé nemohou dovolit v Praze bydlet, neodchází jen obyvatelé. Praha přichází o talenty, zaměstnance i svou budoucnost.

Praha má problém s bydlením. A my o tom chceme mluvit nahlas. 🏙️

Pražské bydlení pod lupou je projekt, který hledá řešení tam, kde je mainstream nehledá.

Sledujte a přemýšlejte s námi. 👇

Stačí stavět byty? 🏗️ Ano, ale…

📌 Bez nové výstavby se problém nevyřeší.
Praha roste rychleji, než stíhá stavět. Nedostatečná nabídka tlačí ceny vzhůru.

⚠️ Samotná výstavba ale nestačí.
▪️ pomalé povolování
▪️ chybějící infrastruktura
▪️ neefektivní trh s existujícími byty
▪️ málo nájemního bydlení
▪️ pozdní a nekonzistentní politická rozhodnutí

🔧 Řešení = kombinace kroků:
▪️ rychlejší výstavba
▪️ lepší plánování města
▪️ efektivnější povolování
▪️ využívání brownfieldů
▪️ rozvoj nájemního bydlení
▪️ funkční trh s už postavenými byty

✨ Více bytů je základ.
Krize bydlení nevznikla kvůli jednomu problému. A nevyřeší ji ani jedno jediné opatření.

Novela stavebního zákona: krok, ne řešení.

Připravovaná novela má zrychlit povolování staveb. Sama o sobě ceny bytů nesrazí. Může ale odstranit část bariér, které dnes brání vzniku nových bytů.

📌 Co má změnit:
▪️ zjednodušit povolovací procesy
▪️ sjednotit rozhodování úřadů
▪️ zkrátit dobu získávání povolení

⚠️ Co sama nezvládne:
▪️ ovlivnit úrokové sazby
▪️ snížit cenu stavebních prací
▪️ vyřešit investiční poptávku

🔍 „Dostupnost bydlení není otázkou jednoho zákona ani jednoho rozhodnutí. Pokud ale chceme, aby Praha zvládla svůj růst, musí být schopná pružněji reagovat na poptávku po nových bytech,“ říká garant projektu Jakub Kuneš.

✨ V prostředí, kde chybí tisíce bytů, to ale není zanedbatelná ani dílčí změna.

🔍 Více na našem webu.

🏙️ Proč stojí byt v Praze tolik co celý dům jinde v Česku?

Jednoduchá odpověď neexistuje. Drahé bydlení v Praze je výsledkem několika dlouhodobých problémů, které se navzájem posilují:

📉 Praha dlouhodobě nestaví dost bytů
⏳ Povolování projektů trvá roky
📋 Plánování a regulace komplikují výstavbu
📈 Praha roste rychleji, než stíhá stavět
💰 Nemovitosti se staly investicí, ne jen bydlením

🔍 „Dnešní ceny bydlení jsou důsledkem dlouhodobého nesouladu mezi tím, kolik lidí chce v Praze žít, a tím, kolik nových bytů dokáže město vytvářet.“ říká garant projektu Jakub Kuneš.

✨ Drahé bydlení nemá jednu příčinu. A nemá ani jedno jednoduché řešení.

🔍 Více čtěte na našem webu.

Praha = město čekání. ⏳

Čeká se:
▪️ na změny územního plánu
▪️ na povolení staveb, která trvají roky
▪️ na dopravní a technickou infrastrukturu
▪️ na výstavbu městských i soukromých bytů
▪️ na politickou shodu mezi státem, magistrátem a městskými částmi
▪️ na soudní rozhodnutí a vypořádání odvolání
▪️ na uvolnění bytů na trhu s nízkou mobilitou
▪️ na systémová řešení místo dalších předvolebních slibů
▪️ na dostupnější bydlení 🏚️

📊 Praha roste o tisíce obyvatel ročně. Výstavba zaostává.

✨ Praha není město bez plánů. Praha je město čekání.
A za čekání platí obyvatelé stále dražším bydlením.

🔍 Sledujte projekt Pražské bydlení pod lupou.

Praha má nový Metropolitní plán.

Po více než 25 letech nahradí územní plán z roku 1999. Mluví se o až 350 tisících nových bytů. Co to ale doopravdy znamená?

📌 Plán je rámec, ne hotové projekty. Nevydává povolení, nezajišťuje financování ani neřeší konflikty v konkrétních lokalitách.

📊 Pro kontext: v roce 2025 se v Praze dokončilo jen 5 303 bytů (meziroční pokles o 18,3 %). Město přitom dál roste.

🏗️ Hlavní přínos plánu:
▪️ rozvoj uvnitř města a brownfieldů
▪️ jasnější pravidla pro výškovou výstavbu
▪️ lepší předvídatelnost pro investory i město

⚠️ Hlavní rizika:
▪️ chybějící kapacity škol, školek a služeb
▪️ napětí kolem výškové regulace
▪️ pomalé povolování, které plán sám nevyřeší

🔍 „Pokud chceme, aby bylo bydlení dostupnější, musíme především umožnit stavět více a do výšky,“ říká garant projektu Jakub Kuneš.

✨ Metropolitní plán je důležitý krok. Není ale rychlým řešením.

#prazskebydlenipodlupou #metropolitniplan #bydlenivpraze #praha #urbanismus #realitnitrh

.pro-gallery-wix-wrapper {display: block !important;} .pro-gallery-wix-wrapper .gallery-item-container {opacity: 1 !important; display: block !important;}

Sledujte nás na Instagramu

@prazskebydlenipodlupou

O projektu

Praha se pro stále více lidí stává městem, kde je těžké žít, plánovat budoucnost a založit rodinu. Ceny bytů i nájmů rostou rychleji než příjmy a dostupné bydlení se vzdaluje celé generaci studentů, mladých pracujících i rodin se středními příjmy. To, co bylo dříve přirozeným životním krokem, je dnes pro mnoho lidí nedosažitelný cíl.

Nedostupnost bydlení ale není jen osobní problém jednotlivců. Dopadá na fungování celého města. Lidé odcházejí za hranice Prahy, prodlužují se dojezdy, firmy hůře hledají zaměstnance a město ztrácí energii, talent i budoucí odborníky. Mladí lidé odkládají samostatné bydlení, partnerství i rodičovství, protože si nemohou dovolit vlastní domov.

Chcete se zapojit do debaty?

Máte data, zkušenost, odborný pohled nebo vlastní příběh spojený s bydlením v Praze? Ozvěte se nám.

Projekt chce propojovat různé zkušenosti, názory a odborné pohledy na téma, které ovlivňuje budoucnost celého města.

Jméno

Příjmení

E‑mail*

Zpráva*

Odesláním souhlasíte s ochranou osobních údajů.